Vše o betonu: Jaké jsou jeho druhy, jak ho namíchat a který je nejlepší

Spojování pevných hmot do funkčních i estetických celků je základem stavebnictví. Začalo to kamenem lepeným jílem s plevami, postupovalo pálenými cihlami a vápennou maltou. Už více než 120 let ale vše důležité drží pohromadě cement, základní složka betonu.

Vlastnosti a především variabilita použití betonu jsou pro moderní společnost zásadní v mnoha oblastech. Betonové konstrukce najdete v přetěžovaných silnicích, na železnici, ale také v bytové výstavbě a moderních interiérech rodinných domů.

Co je to beton a jak vzniká?

Jednoduchá odpověď s mnoha variacemi: beton je univerzální stavební hmota složená ze směsi vody, cementu, kameniva různých frakcí, vhodných přísad a příměsí.

Od chvíle, kdy se smísí voda s cementem, začíná probíhat chemická reakce nazvaná hydratace. Mezi jednotlivými cementovými zrny vznikají krystalky, které postupně rostou a vzájemně se propojují. Probíhá tvrdnutí betonu. Výsledkem je už po pár hodinách pevná hmota, která ale ve skutečnosti musí pro získání finální pevnosti zrát minimálně 28 dní.

Jaké má beton vlastnosti?

Všechny vlastnosti betonu nelze jednoduše shrnout do jedné věty nebo odstavce. Je totiž možné zpracovat nekonečné množství variací směsi, které se od sebe liší právě výslednými parametry. Konkrétní receptura, tedy kombinace příměsí a přísad, může být zvolena optimálně požadavkům na pevnost betonu, rychlost jeho tuhnutí, dobu zpracovatelnosti, výsledný vzhled povrchu, mrazuvzdornost a na mnoho dalších jednotlivostí dle účelu použití.

Obecně je beton volen pro svou vysokou pevnost, bohaté možnosti tvarovatelnosti a životnost. Využívána je i jeho tepelná akumulace a nehořlavost. V mnoha aplikacích je často oceňovaná samozřejmě i jeho pevnost v tlaku a aktuální je jistě i výhoda recyklovatelnosti.

Jaké jsou druhy betonu?

Jednoduché rozlišení druhu betonu je, vzhledem k výše uvedenému, nemožné. Na začátku je třeba si tedy nejprve stanovit kritérium, podle kterého se druh určí. Tato kritéria mohou odrážet požadavky uživatele, konkrétní stavební podmínky, limitující možnosti přepravy a mnoho dalších parametrů.

Podle způsobu zadání požadovaných parametrů lze rozlišit buď typový beton, nebo beton předepsaného složení. U prvního z nich jsou na vstupu zadány požadované vlastnosti a z nich vyplývá složení směsi. U druhého pak naopak objednatel definuje složení a z něj pak vycházejí konečné vlastnosti betonu.

Podle výsledné hustoty, tedy objemové hmotnosti, lze betony rozlišit na lehké, běžné a těžké.

Více vám napoví následující údaje. Níže uvedené hodnoty jsou vždy vztaženy k betonu vysušenému při teplotě 105 °C.

Lehký beton má udávanou hustotu 800 – 2000 kg/m³. Receptura je založená na použití lehkého kameniva, jehož podíl je opět variabilní dle konkrétních požadavků.

• Běžný beton má objemovou hmotnost v rozmezí 2000 – 2600 kg/m³.
• Těžký beton má hustotu vyšší než 2600 kg/m³, k výrobě je použito těžké kamenivo.

I podle konkrétních požadavků na výsledné vlastnosti a konkrétní využití betonu ve stavbě lze rozlišit mnoho variant.

• Rychleschnoucí beton a především rychletvrdnoucí beton má jasné výhody v mnoha aplikacích. Všude tam, kde je potřeba blesková fixace – alespoň tedy oproti běžné délce tuhnutí – oceníte právě tuto recepturu. Uplatní se například jako sloupkový beton, kdy se původně suchá betonová směs v pytli vsype přímo do výkopu, zvlhčí se a po několika minutách je již sloupek stabilní.
• Mrazuvzdorný beton nachází uplatnění v místech, která jsou vystavena vlhkosti nebo přímo vodní lázni, a zároveň mrazu. Jeho konstrukční vlastnosti se nesmí opakovaným zmrazováním a rozmrazováním absorbované vody snižovat.
• Vodotěsný beton nebo také správněji vodostavební beton vítězí v aplikacích, kde je žádoucí jeho minimální nebo žádná nasákavost vodou. Odolat musí dlouhodobě nejen vzlínání vody, ale především vodě tlakové. Maximální průsak může dle odpovídajících technických norem dosáhnout až 50 mm.
• Vysokopevnostní beton je předurčen pro extrémně namáhané stavební konstrukce, jakou jsou výškové stavby nebo mostní konstrukce. Díky jeho výsledným parametrům je možné při zachování pevnosti použít objemově menší nosné prvky a zároveň dosáhnout delší životnosti.
• Ohnivzdorný a žáruvzdorný beton lze využít v aplikacích, kde je očekávané extrémní tepelné zatížení. U ohnivzdorného betonu je udávaná hraniční teplota 600 °C, u žáruvzdorného dle konkrétního složení až 1700 °C.
• Pohledový beton se stále více uplatňuje v moderní architektuře. V principu lze za pohledovou označit jakoukoliv plochu, pokud odpovídá původnímu záměru architekta či přímo investora. Představa jednoho může být zcela hladký povrch bez pórů, jiný zase naopak upřednostní hrubou a přirozenou strukturu pouze odbedněného betonu.
• Leštěný beton je ve své podstatě jednou z forem betonu pohledového. Jeho obvyklé použití je vzhledem k technologii výroby na vodorovných konstrukcích, zejména podlahách. Betonový povrch je po vytvrdnutí nejprve broušen a následně leštěn k tomu určenými nástroji. Vyniká snadnou údržbou i estetickou kvalitou.
• Lehčený beton je využíván v konstrukcích, kde je třeba zajistit stále vysokou pevnost, nejčastěji v tlaku, zároveň je ale nutné nepřetížit nosné vrstvy pod ním. Výhodná může být i vyšší hodnota tepelného odporu takové vrstvy. Nižší objemová hmotnost lehčeného betonu je dosažena nahrazením kameniva nebo jeho části lehčím materiálem, nejčastěji keramzitem, případně polystyrenovou drtí.
• Pórobeton je speciální směs hojně používaná pro sériovou tovární výrobu stavebních tvarovek. Receptura zohledňuje požadavek na dostatečnou konstrukční pevnost, ale také na nízkou hmotnost pro snadnou manipulaci, i opracovatelnost běžně dostupnými nástroji. Vlastnosti směsi umožňují dosahovat také značné přesnosti pro bytovou výstavbu.
• Samonivelační beton je moderní směs, která je díky složení a speciálním přísadám zkapalněna. Po vylití na plochu takový beton přirozeně tvoří hladinu a po odvzdušnění ztuhne do vodoroviny.
• Vláknobeton a drátkobeton jsou betonové směsi obohacené o části posilující jejich pevnost v podobě vláken nebo ocelových drátků. Základním požadavkem na vlastnosti je vyšší pevnost především na hranách a zabránění vzniku trhlin vlivem roztažnosti. Zatímco obvykle polymerová nebo polypropylénová vlákna nenahrazují ocelovou výztuž, drátky v některých případech ano.
• Železobeton je ve skutečnosti beton o definovaném složení obohacený o vnitřní ocelovou výztuž. Ta je obvykle realizována ještě před samotným zalitím betonem a je zhotovena z ocelových prutů a sítí dle konkrétního návrhu, založeném na odborném statickém výpočtu.
  
  

Jak beton správně namíchat?

Míchání betonu na místě stavby je tradiční způsob přípravy směsi. Vhodné je pro menší objemy a snadnější aplikace. Nehodí se již pro velké celky a všude tam, kde je nutné přísně dodržet standardizované vlastnosti konstrukce nebo výrobku.

Běžná příprava v domácích podmínkách obnáší smíchání cementu, písku, štěrku a vody ve stavební míchačce. Podíly jednotlivých pevných složek jsou obvykle 1 díl cementu, 3 díly písku a 4 díly štěrku. Za takzvaný betonářský písek se považuje frakce 0 – 4 mm, frakce štěrku se pohybuje opět dle požadavků od 8 – 16 přes 16 – 32 až po 32 – 64 mm.

Objem záměsové vody odpovídá požadované tekutosti směsi a nedá se tak jasně definovat. Navíc do tohoto předpisu vstupuje ještě aktuální obsah vody v pevných složkách, zejména v písku. Ten, pokud je skladovaný v exteriéru, může sám o sobě obsahovat dostatek vody a není ji tak třeba vůbec do procesu přidávat.

Jak beton dopravovat na místo stavby?

Častěji se dnes už i v soukromé bytové výstavbě využívá služeb míchání ve specializovaných zařízeních. Betonárny nabízejí komfort zázemí a s tím spojené technologické kázně, která zajistí standardizovanou kvalitu betonu. S tím souvisí i možnost jeho dopravy na místo určení.

Na základě obsahu záměsové vody a předpokládané aplikace betonu na stavbě je možné zvolit způsob dopravy. Suchý beton je směs předpřipravená pro domíchání vody až v průběhu jeho zpracování. Díky velmi nízkému obsahu vody je proces hydratace cementu oddálen a je tak možné dopravu řešit i běžnými nákladními dopravními prostředky.

Beton připravený pro přímé použití je třeba během dopravy udržovat mícháním v tekutém stavu pomocí autodomíchávače. Je tím zajištěno, že nebude tak rychle probíhat vznik chemických vazeb v cementu a je tedy možné absolvovat větší vzdálenosti a dopravit větší objem směsi. Domíchávač pak beton umístí přesně dle požadavků samospádem pomocí koryta do 2 – 3 m nebo čerpáním až na vzdálenost 16 m.

Beton je věda i dobrý společník

O významu betonu pro současné stavebnictví snad nejlépe vypovídá právě množství variant jeho zpracování, použití i možností distribuce. Přes pokusy o jeho náhradu za jinou hmotu si stále zachovává svou pozici, kterou v budoucnu jen těžko něco ohrozí. Pokud uvažujete o pevné, odolné a trvanlivé stavební konstrukci s mnoha dalšími benefity, beton je jistotou, kterou hledáte.

Cenová nabídka  Nejbližší pobočka