Jaké jsou moderní druhy zdících materiálů pro stavby a rekonstrukce domů?
Doby, kdy se stavělo z kamene a hlíny zpevněné slámou a chlévskou mrvou, jsou pryč. Ani běžná maloformátová pálená cihla jako hlavní zdící materiál nepřežila nástup moderních tvarovek a tvárnic. Vybrat si teď můžete podle mnoha parametrů – velikosti bloků, tepelně izolačních vlastností daného materiálu či jeho akumulačních schopností.
Zdící materiály musí splnit několik požadavků v jednom. Jejich základní účel ale pořád je, být stabilním a trvanlivým konstrukčním prvkem. Nosné konstrukce, obvodové stěny, příčky, stropy – vše musí snést vysoké statické zatížení budovy. Vybrat správně je tedy zodpovědný úkol pro projektanta i stavebníka.
Cihlové bloky jsou moderní aplikací pálené hlíny
Dlouhá desetiletí se pro občanskou i komerční výstavbu používaly pálené cihly, nejčastěji obvyklého formátu 30x15x7,5 cm. Šlo o standardizovaný výrobek, který do stavebnictví vnesl prvek snadnějšího plánování a oproti přírodnímu kameni nabídl předvídatelné vlastnosti.
Cihla z pálené hlíny má velmi dobré akumulační schopnosti, pevnost v tlaku a porozitu vhodnou pro spojování mokrými maltami. Jde také o výrobek z přírodních materiálů, snadno recyklovatelný a ve své podstatě tedy šetrný k přírodě.
Všechny výhody staré dobré pálené cihly převzaly moderní cihelné bloky. K tomu navíc vyřešily problém jejích špatných tepelně izolačních vlastností a skromných rozměrů prodlužujících dobu stavby.
Cihlové bloky z pálené hlíny jsou dnes pojaty jako dutinková žebrovaná struktura, která umožnila zásadně redukovat hmotnost při několikanásobně větších rozměrech. Tepelný odpor narostl natolik, že některé stavby už ani není nutné dodatečně zateplovat.
Pórobeton jako výsledek hledání alternativy ke dřevu
Tvárnice s typickou bublinkovou strukturou a bílou či šedou barvou jsou oblíbené pro svou nízkou hmotnost a snadnou opracovatelnost. Stejně tak tepelně izolační vlastnosti umí vyhovět současným nárokům stavebníků. Pórobetonové tvárnice se vyrábějí v několika rozměrových variantách vhodných jak pro silnější obvodové zdivo, tak i pro stavbu příček.
Pórobeton vznikl ve Skandinávii jako alternativa k v té době nedostupnému dřevu. K vývoji přispělo i to, že na severu Evropy se nevyskytují přírodní ložiska jílu vhodného k výrobě keramické hmoty. Výroba navíc zpracovává odpadový popílek a stává se tak cestou, jak zužitkovat tento jinak nepotřebný materiál.
Nejen obvodový plášť
Oba zdící materiály jsou dnes součástí nabídky systémových řešení jednotlivých výrobců. Najdete zde tedy nejen zmíněné tvárnice a bloky o rozměrech vhodných i pro příčky, přizdívky, opěrky a překlady, ale také stropní systémy.
Výhodou aplikace systémových stropů jsou homogenní a jasně definované materiálové vlastnosti celé hrubé stavby – bez kompromisů. Ať už jde o pórobetonový montovaný systém nebo cihelné MIAKO nosníky, vždy dostáváte konstrukčně pevný strop, na který je spoleh.
Hrubá stavba za několik dnů
Rychlost výstavby byla jednou z nevýhod zděných domů oproti dřevostavbám. S pomocí cihelných bloků nebo pórobetonových tvárnic, originálních pojiv a doplňků, se tento hendikep výrazně omezil. Dnes už je reálné mít hrubou stavbu hotovou doslova za několik dnů a ušetřený čas ve stavební sezóně věnovat dalším navazujícím krokům.
